Výroba tepla v Brně už nebude závislá na dodávkách zemního plynu v takové míře jako doposud. Vyplývá to z memoranda o spolupráci, které vzhledem k plánované výstavbě třetího kotle na energetické využívání odpadu spolu podepsaly dvě městské společnosti Teplárny Brno a SAKO Brno.
Od roku 2018, kdy vešla v platnost aktualizovaná Energetická koncepce města Brna, se veškeré aktivity s dopadem na energetiku řídí dle stanoveného akčního plánu k této koncepci. Ten počítá v nejbližších letech s rozvojem centrální sítě zásobování teplem, výstavbou štěpkového zdroje v areálu Tepláren Brno v Maloměřicích, ale i rozšířením spalovenské linky o třetí kotel a navýšení objemu spalování odpadu. „Nejde o pouhou formalitu. Vnímám tento krok jako důležitý milník na cestě k naplnění našeho cíle snížit do roku 2030 o čtyřicet procent emise CO2 a zvýšit odolnost vůči dopadu klimatických změn, k čemuž jsme se zavázali,“ uvedla brněnská primátorka Markéta Vaňková.
Systém výroby a distribuce tepelné energie v Brně tvoří vzájemně propojená soustava parních a horkovodních sítí, která je napájena ze čtyř zdrojů tepla v majetku společnosti Teplárny Brno. Pátým zdrojem je zařízení na energetické využívání odpadu (ZEVO) společnosti SAKO Brno. Odběry tepla a elektřiny z kogenerační jednotky mají tyto městské společnosti již dlouhodobě podloženy memorandem o spolupráci, ve kterém ovšem s navýšením produkce tepla po vybudování třetího kotle v SAKO bylo nutné upravit nové parametry. „Spolupráce našich společností při odběru tepla i elektřiny funguje bez problémů již řadu let. S výstavbou 3. spalovenského kotle zvýšíme dodávku tepla do sítě tepláren o třetinu. Nový kotel s nominální kapacitou 132 tisíc tun komunálních odpadů se bude vyznačovat vysokou účinností blížící se 100 %, provozní flexibilitou a nízkými emisemi oxidu dusíku a CO2,“ vysvětlil Filip Leder, předseda představenstva společnosti SAKO Brno. Oproti současným 980 000 GJ tepla bude SAKO dodávat do sítě tepláren minimálně 1 330 000 GJ. „SAKO tak bude tvořit téměř polovinu celkové produkce tepla pro Brno, energie z odpadu je považována za obnovitelný zdroj, očekáváme úsporu ekvivalentního množství CO2 o téměř 160 tisíc tun ročně, tak jak jsme se k tomu zavázali v Paktu starostů a primátorů k adaptaci na klimatické změny,“ říká Petr Hladík, první náměstek primátorky města. „Teplo ze spalovny využijeme v dodávkách tepla našim zákazníkům, kterým ročně dodáme kolem 3,8 mil. GJ tepla a elektřinu zase do sítě našich dobíjecích stanic pro elektromobily. Ceny plynu na trzích vykazují výrazné meziroční výkyvy, takže z dlouhodobého hlediska tímto krokem zajistíme stabilitu ceny tepla pro zákazníky“, upřesnil generální ředitel Tepláren Brno, Petr Fajmon.
V centrálním systému zásobování činí podíl tepla vyrobeného z odpadu teď necelou třetinu, zbytek tvoří zemní plyn a jen ze 2 % štěpka, kterou Teplárny využívají v kotelně Teyschlova. Rozložení této palivové základny se změní nejen s dobudováním 3. kotle v SAKO v roce 2024, ale také s výstavbou štěpkového zdroje v provozu Tepláren v Maloměřicích v roce 2022. „Strategické rozhodnutí o diverzifikaci paliva a snížení závislosti na plynu učinilo představenstvo Tepláren Brno již vloni. Vybudováním zdroje na spalování ekologické štěpky tak jdeme naproti cílům z energetické koncepce města, a navíc podpoříme cíle města ke snižování CO2“, uvedl Robert Kerndl, předseda představenstva Tepláren Brno.
Zdroj a foto: SAKO Brno
