Připomíná výdech z lodi nebo periskop ponorky. Má kliku a po zatočení zpívá a vypráví o místě, kde stojí. V brněnských Kohoutovicích vyrostl v úterý 24. června tzv. Poesiomat. Poetické mluvítko nabízí posluchačům poezii kohoutovických autorů, vzpomínku na hořící pařez, vyprávění o Masarykově okruhu či zvuky spojené s kohoutovickými tradicemi. Poesiomat uvedl do provozu starosta městské části Jakub Hruška, místostarostka Eva Sychrová a autor projektu Ondřej Kobza.
Poesiomaty umisťuje od roku 2015 do ulic českých i zahraničních měst spolek Piána na ulici zakladatele Ondřeje Kobzy. „Původně šlo především o jukeboxy na básně, dnes nám jde hlavně o zachycení genia loci. O historickou, kulturní a symbolickou paměť místa,” vysvětlil autor projektu Ondřej Kobza.
„Sochy a umělecká díla do veřejného prostoru patří. V Kohoutovicích jich máme mnoho, ale naprostá většina je jich z doby výstavby sídliště. Proto jsme se rozhodli navázat na tuto tradici a rozšířili plejádu soch o Poesiomat, který je jakousi živou sochou,” říká starosta MČ Brno-Kohoutovice Jakub Hruška. „Mám radost, že se to podařilo a že se do příprav zapojilo mnoho obyvatel napříč věkovými i zájmovými skupinami. Patří jim za to velké poděkování,” dodal starosta.
Fandění Tatranu, hodové písně, kohoutí kokrhání
Poesiomat v Kohoutovicích nabízí rozmanitou paletu příspěvků. Dramaturgie se věnuje kohoutovickým tradicím, posluchači si například vychutnají atmosféru kohoutovických hodů a celou řadu hodových písní. Poetická roura nabídne také zvuky tradičního velikonočního klapání, chorály fanoušků místního fotbalového klubu Tatran Kohoutovice nebo vzpomínky bývalého závodníka Josefa Michla na starý Masarykův okruh.
Poesiomat nabídne také kohoutovická hudební a literární témata. Kolemjdoucí mají možnost poslechnout si básně v podání dětí z Mateřské školy Adélka, vzpomínky legendárního kohoutovického kantora Františka Bašného, poezii o kohoutovickém vodojemu od místní autorky Květoslavy Křížové nebo písně známé brněnské kapely Budoár staré dámy, kterou s Kohoutovicemi spojují její hudební začátky.
Legenda ožila
Součástí dramaturgie Poesiomatu je také odkaz na legendární článek Brněnského deníku Rovnost o požáru pařezu v roce 2012. „Herec Jan Kolařík podal příběh hořícího pařezu s takovou dávkou dramatu, že z něj v Poesiomatu zní skoro jako národní tragédie. A my Kohoutovičáci víme své – tenhle legendární milník tu s námi žije už třináct let,“ připomněl starosta. Právě známý brněnský herec Jan Kolařík společně s hercem Městského divadla Brno Liborem Matoušem a moderátory České televize Ondřejem Blahem a Anetou Fraj propůjčili Poeiomatu v Kohoutovicích svůj hlas.
Kohoutovice se instalací Poesiomatu v parku u Voříškovy ulice zařadily po bok více než osmdesátky českých a zahraničních měst. V Brně mluvící sochy básní před Káznicí na Cejlu, v Otevřené zahradě a u Ríšovy studánky v Podkomorských lesích. Na jižní Moravě lidé narazí na Poesiomat také ve Veselí nad Moravou, Hodoníně, Břeclavi a Zlíně. Ve světě poetická mluvítka oslovují kolemjdoucí například v Paříži, Dublinu, kazašské Astaně či americkém Buffalu.
Zdroj a foto: MČ Brno-Kohoutovice
