//Výstava divadelních fotografií z legendárních inscenací připomene slavnou éru Divadla na provázku

Výstava divadelních fotografií z legendárních inscenací připomene slavnou éru Divadla na provázku

Fotografie Jaroslava Krejčího z legendárních inscenací Am a Ea, Trosečník a Šašek a královna vystaví v Divadle Bolka Polívky.

Slavnostní vernisáž retrospektivní výstavy divadelních fotografií Jaroslava Krejčího, které připomenou slavnou éru Divadla na provázku, se uskuteční v úterý 19. února od 17.30 ve foyer Divadla Bolka Polívky. Soubor černobílých snímků mapuje legendární inscenace z konce 70. a začátku 80. let minulého století Am a Ea, Trosečník a Šašek a královna, za nimiž autorsky stojí principál divadla Bolek Polívka, který ve všech rovněž ztvárnil nezapomenutelné role.

Autorská pantomimická inscenace Bolka Polívky Am a Ea patřila k nejoblíbenějším představením Divadla na Provázku. Pojednávala očima mladého člověka o biblickém příběhu vyhnání Adama a Evy z ráje. Inscenace Trosečník z roku 1977 pak rozehrávala závažná témata, jakými jsou osamění, smutek, ztroskotání, ale i velikost lidského ducha. I proto byla symbolicky v roce 1993 vybrána jako vůbec první inscenace, která se odehrála na prknech tehdy nově otevřeného Divadla Bolka Polívky na Jakubském náměstí. Šašek a královna z roku 1983 je „historickou“ hrou, vyprávějící o osudu středověkého šaška na královském dvoře. Šašek (Bolek Polívka) tu baví svou despotickou a znuděnou královnu (Chantal Poullain) a musí stále vymýšlet nové a nové věci, aby odvrátil její zbytečný hněv. Inscenace Šašek a královna současně však byla také hrou o divadle, jeho možnostech a proměnách. V roce 2017 na ni volně navázal další autorský projekt Bolka Polívky Šašek a syn, který zůstává stále na repertoáru divadla. Hereckým partnerem Bolka Polívky se v něm stal jeho syn Vladimír.

Jaroslav Krejčí se narodil 22. července 1929. Po studiu na Pedagogické fakultě UK Praha pracoval jako grafik. Od roku 1962 působil ve Svazu československých výtvarných umělců (SČSVU). Vedle typografie a grafiky se věnoval divadelní fotografii. Od roku 1975 externě vyučoval na Katedře fotografie FAMU grafickou úpravu a divadelní fotografii. Vedle volných fotografických souborů Hic sunt leones aneb Lvům je hic! (1966-72) fotografoval také přední osobnosti kultury, například B. Reynka, J. Svobodu a J. Zrzavého. K nejlepším Krejčího pracím patří fotografie z inscenací Matky Kuráže (1970) v Národním divadle, Hamleta (1976) v Divadle na Vinohradech a Hamleta (1982) v Národním divadle. Jaroslav Krejčí zemřel 5. 2. 2006 v Praze.

Zdroj: DBP
Foto: Jaroslav Krejčí