Herečka Erika Stárková nepochází ze severních Čech, ale naopak z Moravy. Narodila se v Novém Městě na Moravě a většinu dosavadního života prožila v Brně, kde studovala konzervatoř a JAMU. Po škole zde získala i první divadelní angažmá. Díky seriálu MOST!, který se stal celorepublikovým fenoménem, se dostala do podvědomí hodně lidem. Se sympatickou herečkou jsme uskutečnili rozhovor, kde jsme se neptali jen na Most, ale samozřejmě i na Brno, které má moc ráda!

Jaký jste měla dnes den?
Krásný, odpočinkový… Ráno jsem vstala ve Vídni, šla jsem na výbornou snídani, na procházku po městě a pak jsem jela do Brna. Zde jsem šla do sauny, na večeři a nyní na dobré víno. Velmi příjemný den.

Děkujeme a nemůžeme však začít rozhovor jinak, než pár otázkami na seriál MOST!, který nyní hýbal celou republikou a kde hrajete jednu z hlavních rolí. Teď díky němu musíte být v jednom kole, měla jste čas se už na seriál v televizi podívat?
Já jsem ten seriál viděla ještě půl roku předtím, než ho vysílala Česká televize. Vtipné je, že premiéru měl tady v Brně na seriálovém festivalu Seriál Killer, kde se promítaly jeho první tři díly. Ohlasy byly ohromné. Na promítání se zvedla taková vlna emocí, lidé začali křičet, aby se pustily ještě další díly. Bylo to neuvěřitelné. Ptali se, kdy to bude v televizi, prostě byli nadšeni. Bylo to krásný a bylo mi ctí, že to bylo právě s brněnským publikem, kde jsem 15 let žila. Později jsme objížděli i ostatní kina po celé republice a zavítali jsme právě na sever Čech do Mostu, Teplic, Chomutov, ale třeba i do zmíněného Brna či Ostravy. Všude to mělo velký úspěch a seriál se líbil.

Určitě pociťujete změnu a lidé Vás více na ulici poznávají. Jak Vás oslovují? Pavle, Dášo nebo Eriko?
Ano pociťuji a poznávají mě lidé dokonce i v zahraničí, třeba teď v Rakousku, což je překvapivé, avšak milé, že seriál pronikl i k Čechům, kteří žijí momentálně mimo republiku. Oslovují mě jak kdy, ale většinou Pavle.

Jak se Vám hrála role? Bylo těžké hrát transsexuála?
V první řadě bych se pozastavila nad slovem transsexuál, protože po poznání této komunity mají raději označení transgender, nebo jako trans – žena. Transsexuál je uráží, protože je to mužského rodu. Hrálo se mi to báječně a bavilo mě to.

Je Vám Dáša sympatická?
Naprosto. Je to nejkřehčí postava, jakou jsem doposud hrála.

Byla jste dobrá parta při natáčení? Vzpomenete si na nějakou srandovní příhodu?
Celé natáčení bylo pro mne neuvěřitelný. Mám z toho pocit, že jsem v patnácti přijela na tábor, seznámila jsem se tam s partou úžasných lidí a pak se slzou v oku odjížděla z tábora domů. Bylo to o to těžší, že tábor trval skoro půl roku.

S kým by podle Vás měla Dáša skončit?
S tím, kdo si ji váží, kdo ji ocení.

Už jste nakousla, že jste v Brně studovala. Vzpomínáte na to ráda?
Studovala jsem zde na konzervatoři a potom i na vysoké škole a to na JAMU. Samozřejmě, že na to ráda vzpomínám. Já na Brno nedám dopustit. Doteď když mě to vyjde, tak se sem s láskou vracím a dělám si tady i takové malé dovolené. Navíc Brno čím dál tím víc stoupá. Je to nejspíše i tím, že je to studentské město, vzniká tu spousta nových kaváren, kvalitních restaurací. Řekla bych, že Brno je takový správný český underground.

Vidíme, že Brno je opravdu Vaše srdcová záležitost. Máte zde teda i svá oblíbená místa?
Nedám dopustit třeba na Špilberk, ale mám jich zde hodně. Já se všeobecně ráda brouzdám Brnem, protože je tady klidná atmosféra oproti Praze. Co se týče výletů, tak mám ráda Pálavu, to je pro mne hodně magické místo.

První divadelní angažmá bylo v Brně? Vzpomenete si na hru?
První angažmá bylo v Národním divadle v Brně. Byla to hra Osiřelý západ od McDonagh.

Ve kterém divadle hrajete v současné době?
Hraji v Divadle Pod Palmovkou dvě představení, ve Vile na Štvanici hraji jedno představení a v činoherním studiu v Ústí nad Labem hraji ještě jednu hru.

Vzpomínáte si na svoji první roli před kamerou? Kdy a co to bylo?
Ano vzpomínám. Moje první role před kamerou byla v Četnických humoreskách, kde jsem hrála vločku s panem Miroslavem Donutilem. On byl policajt a trénoval besídku a já jsem měla klobouk s velkou vločkou, bylo to hodně komické. Shodou okolností se to točilo v Brně.

Mimo herectví se věnujete i zpěvu, jakému? Vystupujete někde?
Hraji s kapelou různé cover verze a na vlastní tvorbu teprve čekám, ale pracuji na tom. Mám to nyní před sebou.

Přemýšlela jste někdy tedy nad vlastní deskou?
Jasně, to je moje další cesta, na kterou se těším.

Jaké máte plány na tento rok? Pokračování seriálu, nová role atd.?
Já neplánuji a proto nevím, co mě čeká. Nechám se překvapit, co mi budoucnost přinese. A už se na to moc těším!

Napsal/a: Tomáš
Foto: Archiv ČT, Maxmilioan Denker, Bet Orten